Penforum.cz

Toison d´Or 5164 nepřekvapivě též s Ripetem. hrot je sice seshora nakřivo, ale píše tak jak má, takže to neřeším.

Vaše sbírka mne opravdu fascinuje...

Před pětadvaceti roky jsem v Centropenu pracoval akorát v 1988 jsem nastoupil - ta zmatečná doba mi tam pomohla ... k perům i z padesátých let, která už asi deset let hledám, nejspíše budou na půdě ale chovám si to jako poslední naději - když půdu prohledám a nebudou tam, jsem doživotně zklamaný.

Hlavně to berte tak, že každé pero je ruční individuální výroba. Otipuji si že až zhruba do 1995. Měl jsem tam právě docela štěstí protože jsem pracoval jako vedoucí zkušebny což byla součást podnikové kontroly (kvality;) ). Měli jsme tam dvě paní, celoživotní odbornice, které řešily reklamace, špatně seřízená pera, náhradní díly, když jsme se skamarádili, daly mi PERO. Staré pero, prý z padesátých let a dokonce s ním psal tehdejší ředitel. Historku jim nebaštím dodnes ale je pravda, že mělo zlatou kuličku ubroušenou do polovice takže s ním opravdu někdo usilovně psal i když zlato je moc měkké. Hm, pero upsané do poloviny života... Daly mi ho jako kuriozitu, protože jsem jim ukradl všechna pera co nepotřebovaly - tak stará že je nikdo už ani opravit nechtěl, to jsou ta na půdě... Naprosto úžasné na nich je (a tím pádem i ve Vaší sbírce) že ruční práce se týká všeho - tyčce vodící inkoust, vyrovnávací řezy v ní, hrot, jeho ohnutí, řez, a hlavně seřízení - každé pero bylo ručně seřízeno - jasně na ruku pracovnice (všechna pera vlastně sestavovaly ženy) která se snažila být universální a hlavně aby to neškrábalo. Ale pak mi pero seřídily podle mé ruky - asi nejlepší pero co jsem kdy měl.
Než jsem ho před asi osmi roky stratil, zapomněl, nebo si jej omylem někdo vzal.
Centropen si vyráběl vše.
Pak, ještě před mým odchodem v cca 94 se začaly dílny plnicích a technických per likvidovat protože bylo výhodnější do školních per nakupovat hroty - ty které se u levných per používají dodnes, později už nakupovali a nakupují pera hotová i s potiskem.

A tím zmizel kus historie. Kvalitní historie, žel neefektivní. Myslím, že na západě by alespoň jednu dílnu zachovali a dělali exkluzívní drahá pera ruční výroby. Stejným stylem jako se dělala pera všechna... Návrhy nevyráběných byly krásné.

Nj., nostalgie, je to má srdcovka, první práce po škole a naučil jsem se psát plnicím perem, což je v dnešní době skoro umění... Ale to už rukopis asi také...
Nicméně je to poslední spojení s brkem a rozštípnutým rákosem Egypťanů a tedy stylu psaní tisíců let...
... pff... kdy to naberou propisky...

Tak možná proto jsem si k nim našla takový vztah... jsou hodně ženská. A hlavně krásná. Já vím, asi výmluva, ale velmi romantická. To co mám nekompletní (třeba tu hnědou 10012) si nechávám opravovat. Chci je funkční. Člověk který mi je opravoval, říkal: "Oni nikdy nepočítali s tím, že to pero má po šedesáti letech psát." A přitom ta zdobená perletí právě na sluníčku skoro žijí vlastním životem. Navíc mne baví si domýšlet příběhy těch per. Třeba mylné, co já vím. Dostal někdo to pero jako dárek k sňatku? K narozeninám? K Vánocům? Co všechno ta pera podepisovala? Na té modré 10016 je vyryté na kovové plošce písmeno H. Patřilo snad Heleně? Či Haně? Nevím. Ale je hezké se domnívat.
S tou ruční výrobou mi to došlo, poté, co jsem vedle sebe položila dvě 10012 - to modré s tlustým páskem a to šedomodré. Mají úplně jiný tvar vrchlíku, jedno je kratší než druhé... a co. Píšou nádherně, hroty Ripet jsou hebké, když jsou v dobrém stavu a krásně pružné.
Ano. Dnes musí být vše přesné, nevyčnívat a přitom onen pán, co mi ta pera opravuje, říkal, jak i světové značky kvalitativně degradují. Což je děsivé. Měl v ruce stovky per, takže mu opravdu věřím.
Každopádně - nekončíme. Teď jsem si vzpomněla, že jsem nenafotila další z opravených - černý Barclay 1304, který díky novému hrotu píše zase jako sen.

Doufám, že až se jednou na půdu vydáte, najdete, oprášíte a nafotíte.

Tenhle Centropen Barclay 1304, když mi přišel a natankovala jsem ho, tak jsem udělala sotva pár kliček po papíře a upadl hrot. Doslova. Byl totiž u ústí úchopové části prorezlý přes celý obvod. Takže jsem musela počkat, až se mi vrátí, což se mezi jinými tento týden stalo. Dostal klasický Iridium 42, který není žádný nóbl, ale píše moc hezky. Samotné pero má stiskací skleněný zásobníček schovaný pod odšroubovatelným koncem, uvnitř tedy harmonium a kapiláru. Plnicí systém se měnit nemusel, funguje (což taky není samozřejmostí). Většinou si ta starožitná pera nenechávám leštit, ona ta jejich zašlost je mi vlastně příjemná, proč se stydět za tak pěkný věk.

Tak a ještě fotka, jak si československá pera hoví společně v jednom fusaku.

Na první fotce 10010, 10012, 10012, Barclay 1304 černý, Barclay 1304 hliníkový a Barclay 1304 hliníkový "zlatý".



Na druhé fotce Imperial Pardubice, 10016, 4164, 5164

Ten futrál nemá chybu !

Mně hlavně přijde, že i tehdejší levná školní pera měla prima design jen ty barvy bakelitu to degradovaly ale bakelit nebo celuloid, či z čeho to je, je také houby umělá hmota. Zase ta perleťová jsou prostě úžasná... A to většina těch per je školních. Dnes je to jasné - design opominu děti jej potřebují strakatý - píše to tlustě, je to pro děcka. My jsme se právě na perech učili psát, tenký hrot dá zabrat i teď protože netoleruje chyby. Ale člověk má motivaci a něco zvláštního a intimního jako je jeho vlastní písmo a to se prostě musí zdokonalovat, tříbit a obrušovat. Nakonec, někde jsme to tu probírali, že psaní má vliv na mozkovou činnost a vývoj hemisfér.
...ehm, tedy ne, že píšeme jen moudrosti ale psaní samo o sobě...

Teď mne napadlo že to je asi důvod, proč jsem psal tolik trestů aka "Nemám..." 100x až 300x...

Jen si budu muset pořídit větší, protože až se mi vrátí ty Centropeny z opravy, už se tam nevejdou. Jinak je to levný čínský asi za tři stovky z eBaye. Pak mám ještě menší, na pět per, tam jsou teď ta cizozemská.

Co jsem viděla na Aukru, tak Centropen Student se lišil akorát barvou (byly veselejší) a měl hrot Iridium 32. Možná jinou sponu. Ale oblé tvary... proužek... to bylo hodně podobné, jak píšete. Tak samozřejmě že děti jsou méně náročné, vybírají hlavně očima a rády věci rozbíjejí nebo ztrácí. Taky jsem zdecimovala pár per, naštěstí už to byly "jen" levné číny, protože jsem do školy začala chodit v roce 1988. Ale padesátá a šedesátá léta (Centropen 10018 ze 70. let byl už jen černý) byla u našich per barevná a veselá, což mi v kontextu doby přijde strašně neuvěřitelné, když se tu dělo, co se dělo. Ale jak k dějinám, tak k perům se holt dostávám zpětně. Jsem i tak vděčná, že to vůbec jde. No a tím pádem se o nich samozřejmě i za pochodu učím.

Já si u psaní rukou odpočinu. Koresponduji si s kamarády, já jsem ráda, oni jsou rádi... a píšu si do zápisníku, když se mi chce. Co se mi moc líbí je, že si takhle stará pera celkem tykají i s moderními inkousty. Samozřejmě uvidíme v dlouhodobějším kontextu, jestli to nebude nebezpečné. Ale snad by nemělo.

Další chovanec do sbírky, tentokrát Centropen 1306. Moc se mi líbí ten hrubší povrch, je to v ruce překvapivě příjemné. Jen tápu co se týče věku tohoto pera. Dokáže někdo poradit? Díky.

Řekl bych, že někde kolem roku 1973 - 75. Plastová krabička, hrot a hlavně ten povrch je mi moc povědomé.

No, spis bych rekl od pulky 80tek, mel jsem na zakladce uplne to same a bylo nove z kramu.