Stránka 1 z 1

Rýsovací sady

PříspěvekNapsal: 07 kvě 2011 12:34
od Josse
Rýsovací sady takový archaizmus v dnešní době CAD programu. Ale pro nás sběratele a nadšence do všeho krásného:)

Mám doma jednu takovou pěknou sadu od firmy E.ORichtr jmenuje se Kopernikus XIIa přivezl jsem si ji jako pozůstalost z Německa

EO Richter (1841- 1907) založil firmu v Chemnitz v Sasku, po praxi hodináře. V roce 1892 patentoval svůj "flat system", kopírovaný mnoha jiný my tvůrci po vypršení patentu v roce 1905. Firma se stala VEB Kombinat (tj. státního podniku), v roce 1945. Richterovy nástroje se i nadále vyráběly v DDR až do roku 1980. A z te doby je i moje sada. Jeji cena se pohybuje kolem 15 eur(aBay(je celkově problém najít nějaké jiné informace většina odkazu je na aukční servry))

tady zajímavé odkazy:

http://www.mathsinstruments.me.uk/page51.html Celkově zajímavé stránky pro ty co se o tuto problematiku zajímají

Obrázek

Obrázek

Obrázek

Obrázek

Obrázek

Obrázek

Obrázek

20. Května
Objevil jsem něco podobného tady:)
http://allegro.rs/rysovaci-souprava-kopernikus-vii-richter-pracision-i1611649867.html
Obrázek

Re: Rýsovací sady

PříspěvekNapsal: 02 bře 2013 11:09
od ondrais
Celou střední školu jsem odrýsoval s touto sadou Rotring. A musím říct, že mi bylo potěšením. Soukromě se k tomu možná ještě někdy vrátím, pokud se mi podaří nějak rozpustit tu zaschlou tuž :-)

Obrázek

Re: Rýsovací sady

PříspěvekNapsal: 02 bře 2013 12:10
od Walter20
Josse píše:Rýsovací sady takový archaizmus v dnešní době CAD programu. Ale pro nás sběratele a nadšence do všeho krásného:)

Mám doma jednu takovou pěknou sadu od firmy E.ORichtr jmenuje se Kopernikus XIIa přivezl jsem si ji jako pozůstalost z Německa...


Můj prastrýc, architekt, tyto sady (a další podobné, např. od firmy JSR aj.) také používal. Luxusní dřevěné boxy vyložené sametem, uvnitř precizně zpracované nástroje. Dodnes pociťuji hluboký respekt k jejich výrobcům, tak i uživatelům...

Ono ani několik desítek let stará produkce firmy Koh-I-Noor / Hardtmuth (tuhy v dřevo-papírových boxech, pastelky aj.) neztratila nic ze svého půvabu:

Obrázek

Re: Rýsovací sady

PříspěvekNapsal: 31 bře 2013 10:24
od tlacenka
Zadny archaismus:))
Rozdil je hlavne v tom, co se stane, kdyz posadite nekoho od pantografu k CADu (pominme nyni pocitacove znalosti jako takove) a co se stane, kdyz postavite nekoho, kdo umi s cadem pred pantograf...
Asi jste lepsi nez ja, ja bych musel k te sade peidat jeste sadu ziletek;)

Re: Rýsovací sady

PříspěvekNapsal: 20 zář 2015 19:09
od 3022
Kresleni technickymi pery je archaismus, kdo rika opak je prinejlepsim snilek. Sam jsem vice let kreslil jak tusi tak na pocitaci a skutecnost je takova, ze produktivita cloveka s CAD-em je zhruba 10-ti nasobne vyssi. S papirem nebo pauzakem proste nemuzete delat totez co s "vektory" v pocitaci - kopirovat, zmensovat, zvetsovat, otacet, mazat a ukladat jak a kdy se vam zlibi. Zpusob prace je pak celkove s CAD-em o dost odlisnejsi nez na pauzaku, vic orientovany na vysledek a styl "at si idealni konstrukce sama vyjde". Nemluve pak o 3D kresleni, moznosti delani automatickych rezu, "skladani sestav", CAM a posilani tvaru soucasti "rovnou do masiny".

...samozrejme ruzni stari mudrlanti kritizovali (a obcas budou i dnes kritizovat) nezkusenost konstrukteru a projektantu pracujicich na pocitaci, ale to s tim na cem kdo pracoval nema nic spolecnyho s kvalitou prace, slo proste o nevyhnutelny rozdil mezi novou a starou generaci, ucedniky a mistry a nedostatkem praxe... popripade o cas ktery na praci mely.

Ikdyz jednu praktickou nectnost zvyseni produktivity konstrukteru vlivem pouzivani CAD-u urcite melo: zmensovani konstrukcnich oddeleni. Kdyz zkratka konstrukter zvladne "nakreslit" vic, neni duvod jich mit tolik. Jenze vic lidi vic vi, ma na veci jiny pohled. Ve vetsich skupinach konstrukteru tak casto mohlo dochazet k lepsimu predavani zkusenosti, napadu, opravam jeste pri vyvoji... nez je dnes mozne v radove mensich konstrukcnich oddelenich.

Ale zpatky k tematu: ja jsem pouzival na skole technicka pera od Centropenu a pozdeji Rotring Isograph. Rotringy si nemuzu vynachvalit, pouzivala je i drtiva vetsina starych konstrukteru kdyz jsem nastoupil do prace. Z tloustek jsem pouzival fakticky jen 0.7mm ; 0.5mm a 0,35mm... nakonec popravde spis jen 0.5 a 0.35mm. Tloustka 0.25mm byla vpodstate prakticky nepouzitelna - pro bezneho uzivatele to vetsinou skoncilo jejim "ucpanim" a vycisteni narozdil od vetsich per nebylo mozne... Tuz jsem pouzival Rotring, protoze mela tendenci mene tuhnout a zanaset pera pokud se delsi dobu nepouzivala jako Centropen/Centrograf.

Dnes pouzivam pero Rotring Isograph 0.35mm s tuzi Centropem/Centrograf i na psani. Trochu jsem si obrousil uchopovou cast abych odstranil hrany a aby byla do trojhranu je je to bajecny psaci i vytahovaci nastroj.

hi!

PříspěvekNapsal: 30 čer 2022 22:37
od AminaRork
Zadny archaismus:))Rozdil je hlavne v tom, co se stane, kdyz posadite nekoho od pantografu k CADu (pominme nyni pocitacove znalosti jako takove) a co se stane, kdyz postavite nekoho, kdo umi s cadem pred pantograf...Asi jste lepsi nez ja, ja bych musel k te sade peidat jeste sadu ziletek;)

At all I do not know, as to tell...