Kaigelu 356 je další čínská napodobenina Parkeru Sonnet, kterou jsem koupil na eBay za nějakých 150 Kč. Originál bohužel nemám momentálně po ruce, takže budu porovnávat z perem Baoer 388, což je jiná čínská variace na Sonnet (více zde: http://www.penforum.cz/viewtopic.php?f=18&t=735&p=3440).
Provedení: Je to napodobenina Sonnetu, takže vzhled je celkem jasný. Vyrábí se ve třech provedeních, já jsem zvolil nejdostupnější tmavě modrou se stříbrnými doplňky. Pero působí poněkud studeně, čemuž nepomáhá ani saténové provedení laku - vypadá tak trochu jako ojíněné.
Rozměry jsou s Baoerem skoro totožné, Kaigelu je o nevýznamný chloupek větší. I v otevřeném stavu se těžko hledají rozdíly. Připomenu, že originální Sonnet je v zavřeném stavu kratší, ale otevřený je delší, zejména díky delšímu úchopu. Ten má také u Sonnetu ze všech tří největší průměr, takže v praktičnosti a komfortu držení jednoznačně vítězí originál.
Kvalita provedení je u obou klonů na velmi dobré úrovni. Nenašel jsem žádné významnější nepřesnosti či nedodělky. Obě pera jsou kovová, Kaigelu se mi subjektivně zdálo lehčí, ale váha mi nedala za pravdu. Obě váží prakticky stejně: Kaigelu 26 g a Baoer 25 g.
Hrot: Největší rozdíl obou kopií spočívá v hrotu. Oba jsou oficiálně M, ale Kaigelu je znatelně kratší a širší, spíše odpovídá B. Je naprosto tuhý a píše velmi hladce. Naproti tomu hrot Baoeru je měkký až příliš. Celkem pruží, ale z výroby byl špatně zarovnaný a má tendenci se časem rozjíždět. Tu a tam musím zarovnání obnovovat. Hrot Kaigelu se ani nehne.
Jak se s ním píše: Jak jsem napsal výše, stopa je dost široká, ale hrot je hladký a pero píše pěkně. Když píše. Jeho hlavní problém totiž spočívá v tom, že nechce pouštět inkoust do hrotu. Aby pero bezprostředně po naplnění, tedy poté, co byl celý hrot ponořen v inkoustu, nepsalo, jsem asi ještě nezažil. Štěrbina vedoucí od dýchacího otvoru ke špičce hrotu byla prostě suchá. Když se podařilo přemluvit inkoust, aby do ní natekl, pero psalo v pohodě a bez jakýchkoli problémů jsem během týdne vypsal první obsah konvertoru. Po doplnění konvertoru se ovšem problém opakoval a tentokrát má i tendenci vysychat, když se s ním den dva nepíše.
Druhou věcí je, že pocit ze psaní tím velmi hladkým a úplně tuhým hrotem je takový podivný. Zejména na hladkých papírech se mi chvílemi zdá, že snad ani nepíši a pero se vznáší nad papírem. Ale tohle je hodně subjektivní.
Závěr: Po výborné zkušenosti s Kaigelu 316 (http://www.penforum.cz/viewtopic.php?f=6&t=840) a četbě nějakých srovnávacích textů, kde Kaigelu 356 hodnotili jako nejlepší z testovaných klonů Sonnetu, jsem rozhodně čekal víc. Psaní z ním mi moc nesedí a občasné rozepisování úplně suchého hrotu je vysloveně otravné. Z porovnání s Baoerem 388 mi vychází víceméně plichta - každý má jiné neduhy, ale ve výsledku to vyjde přibližně nastejno. Originální Sonnet pořád vede o parník (ale samozřejmě cenově je úplně jinde).