Ahoj všem,
Své první plnící pero si nepamatuji, vím jen, že nebylo bombičkové
a určitě stejné sloužilo nejednomu žáčkovi první a druhé třídy.
U plnícího pera jsem jako většina žáčků vydržel nezbytně dlouhou dobu a poté hurá propisky... Propisky nahradila klávesnice, tiskárna, mobil... diktafon.... kdo by psal s dnešní technikou???
A kdo zažil tu atmosféru, když na výběrové řízení přiletí tuna přihlášek CV atp? To asi zažil každý kdo má cokoliv společného s uvedeným... Mě se jednoho dne objevilo na stole mnoho dopisů, ale jeden mi dal najevo kdo má předpoklady být vybrán... Ten jediný dopis byl psaný ručně čitelně a lidsky. A musím uznat, že to ve mne zanechalo natolik silné emoce, že jsem chtěl jít stejnou cestou. Rozhodl jsem se, že se naučím psát čitelně i bez počítače a s notnou dávkou stylu.
Moje první kroky vedly k rolleru, nechtěl jsem řešit inkoust, kaňky a špinavé ruce... Vydržel jsem dlouhé 2 roky... 2 roky jsem pozvolna zápasil s písmem, s držením psacího nástroje a s rozpíjením se napsaného textu... Ale pořád jsem byl nespokojený...Až do letošních vánoc.
Vánoční dárek jsem si mohl vybrat a vybral jsem si brášku k rolleru PARKER SONNET STAINLESS STEEL GT v podobě plnícího pera. Sice je krátká doba na nějaké závěry, ale první dojmy jsou nad očekávání. Proti rolleru je hrot F jemnější, hrot lítá po papíru snáze a ten rituálek s plněním inkoustu
to zkrátka žádná propiska a ani roller nemohou trumfnout.